Jsou to úžasně kontaktní a charakterní ovce. Klidné a společenské. Avšak citlivé na změny ve stádě i v jejich prostředí.
Ovečky využíváme jako kontaktní zvířata i pro děti školkového věku.
Jedinou nevýhodou jsou v tomto ohledu jejich velké rohy, kterými mohou svou neopatrností děti strčit. Při správném zacházení však ovce ani při větším množství dětí v ohradě nevykazují známky stresu nebo agrese.
Obrůstají vlnou rychleji než jiné ovce - je nutné je stříhat dvakrát ročně. Také paznehty jim rostou rychleji. A vzhledem k tomu, že jsou vnímavější na hnilobu, je dobré jim je upravovat několikrát ročně.
Walliserky mají asezonní říji, tzn. že mohou mít mladé cca 3x do 2 let. Je proto vhodné nemít plemeníka na stálo ve stádě, ale dávat ho k bahnicím pouze řízeně. Chovatel se tak vyhne vyčerpání ovcí stálou březostí nebo kojením.
Porody mají bezproblémové. Jsou to dobré matky. Pro lepší imprintaci po porodu je ale dobré je první dny nechat v klidu jen s vlastními malými. (zavíráme na pár dní do choulů).
Pokud se rodí na jaře, mají mléka dostatek. Ve výjimečných případech je potřeba pomoci dokrmem jehněte umělým mlékem.
Novorozenci jsou vitální, většinou nepotřebují žádnou asistenci. Někdy se může stát, že slabšímu jehněti je potřeba pomoct u prvních kojení, nebo ho zahřát, pokud prochladne na zmrzlé zemi při vícečetném porodu. Pro rozmražení prochladlého jehněte je nejlépe ho vložit do kýble s horkou vodou, následně ho vysušit ručníky a přikrýt, nebo obložit třeba PETkami s horkou vodou. Aby ho matka ještě přijala (šance je malá), je možné ho pomazat plodovými obaly a podložit zpátky k matce. Nejlépe je však nejdřív ostříkat matce mlezivo do injekční stříkačky a podat jehněti rovnou do tlamky teplé mlezivo, aby se nastartovalo. Jakmile začne být aktivní a zajímat se o struk, je z půlky vyhráno.